KPŽ Oderská Mlýnice - radostné bláto :-)

Novinka

KPŽ Oderská Mlýnice - radostné bláto :-)

29/ 09/ 2017 Zpět na seznam novinek

Šest blátivých, a hrdinských medailí. Takový je výsledek boje našeho týmu s nepřízní počasí na sobotním závodě Kolo pro život v ODERSKÉ MLÝNICI. Je třeba ale smeknout helmu :-) před každým, kdo se postavil na start! Neboť toto byl závod, který obrovské množství závodníků předem vzdalo, a to nejen z našeho týmu. Ono se nelze moc divit, bahno se valilo už od parkoviště, přes „stanové městečko“, až po trať. O to právě cennější jsou výkony těch, co to nevzdali. A fakt, že jsme získali 6 medailí, těší dvojnásob. Jak to tedy dopadlo:

Martin Stošek bojoval o třetí vítězství v letošních seriálu KPŽ. A bojoval do poslední sekundy, ale tentokrát svůj zablácený bike vsunul do cíle první Pavel Boudný. A na Martina „zbylo“ skvělé stříbro. Gratulujeme! Druhým naším nejlepším borcem byl v Odrách Martinův bráška Viktor Stošek. Už to vypadalo, že se splní přání náš všech, aby kluci byli spolu na bedně v TOP 5, ale nakonec Viktor dojel na úctyhodném 6. místě, a zároveň vyhrál v kategorii M/23-29. Kluci, tak ta společná „topfive“ bedna bude na Vysočině, ano? ;-)
O dvě místa dál za Viktorem, na celkovém 8. místě, doklouzal v bahně Kobísek Lukáš Kobes. A k tomu si odvezl stříbro v kategorii M/17-22. Takže mezi desítkou nejlepších už naše známé „firmy“ – bratři Stoškové a Kobi :-)To je důvod k týmové pýše ;-)
Ve stovce nejlepších jsme ale měli dalších 6 kousků ;-): David Anderle (30.),Lampík Ondřej Paur (47.), Petr Picka (59.), Miloš Szábo (69.), Jarda Šebesta (90.) a Honza Holub (96.).

Mezi ženami byla nejlepší Áďa Fuksová na celkovém 201. místě trasy B, a tentokrát s bramborou :-( v kategorii Ž/17-22. Stejně jako Áďa (tentokrát oděné do krásně bahnitě hnědé, místo růžové ;-) ) si dopřála pleťovou masku :-) na trase B také Kateřina Slívová, která dojela celkově 244. a v kategorii 
Ž/40-49 získala skvělé stříbro. Katka, jak jsme tušili, je naše želízko v ohni do budoucna. Ona si tak skromně trénuje na Moravě, nejezdí všechny „kápéžetka“, ale když přijede, tak předvede vždy skvělý výkon. A to se biku zase tak příliš dlouho nevěnuje! Katka ale nebyla na bedně sama. V téže kategorii Ž/40-49 jí doprovodila (na celkovém 271. místě dofinišující) Helča Helena Kristková a pobrala bronz. Ta je k té bedně vážně už přirostlá :-)))

Ovšem jedno zlato si Symbio z Oder přece jen odvezlo! A to z trasy C, kde si skvělá Martina Macháčová pro něj dojela v kategorii Ž/17-22 (celkově skvěle 65.). Gratulujeme!

Tak to tedy dopadlo v malebném, deštěm skrápěném, místě v Odrách. V místě, které je proslulé také svoji nezapomenutelnou atmosférou, kteří mnozí, tak trochu troufale, přirovnávají k Tour de France. Nevím. Ale je krásné, že za jakéhokoli počasí jsou fanoušci na trati a nenechají v tom bikery samotné.
Náš tým v tom nenechal ani Superman! Dělal support nejen Ádě Fuksové, ale všem Symbiákům.
Proto to nakonec asi tak hezky dopadlo! :-) Velké díky, Vláďo Vladimír Fuksa, vlastně Supermane ;-)! 
A vám všem díky za přízeň. Za tým Symbio+ K.K.M.

P.S. A jak vše viděla zmiňovaná a úspěšná Katka Slívová? Řekla nám o závodě toto: 
„První co mne napadne při vzpomínce na sobotní závod je zima, zima, déšť a bláto…hodně bláta :-(
Oderská Mlýnice, můj oblíbený závod KPŽ! Neuvěřitelná atmosféra na Mlýnici! Ale popořádku…
Je sobota ráno, vstanu, kouknu z okna a vidím jen zataženou oblohu a provazce vody. Zvažuji, že dnešní závod vzdám a vrátím se do teplé postele. Ale neudělám to, balím věci a vyrážím. Po příjezdu 
do Klokočůvku a vyslechnutí pár okolostojících bajkerů, kteří to vzdávají, mám znovu zaječí úmysly, ale jdu do stanu, kde potkávám další Symbiáky v čele s Ondrou, který se usmívá a povzbuzuje. Všichni jsou pozitivně naladěni a i já, ačkoliv stále lije, se začínám na závod těšit. Řadíme se na startu a jako zázrakem přestává pršet. Balím pláštěnku a plná optimismu vyrážím po rozbahněné louce. Letos nás na startu není tolik jako vloni, spousta bajkerů a bajkerek to vzdala. Nedivím se jim, to počasí je fakt šílené. Kaluže, nekaluže, jede se mi skvěle, dostávám se do tempa. Prvních 15 km uběhlo jako voda a já opět projíždím startem. Pomalu a jistě se blížím k Mlýnici a už z dálky slyším ten rachot. I přes tohle šílené počasí je tu spousta fanoušků a ti křičí, troubí, řehtají řehtačkami, běží se mnou a povzbuzují. Dokonce je tu i Superman :-)
(Vladimír Fuksa). Je to úžasné a já se cítím plná energie. Alespoň na chvíli. Odbočuji z Mlýnice a začíná znovu pršet, hodně pršet. Čeká nás sice ne prudký, ale dlouhý sjezd. Voda s blátem mi stříká do očí a já mám pocit, že nic nevidím. Snažím se zrychlit a předjíždět, jen abych před sebou nikoho neměla a alespoň trochu viděla. Začínám pociťovat chlad, čvachtající boty a koukám na tachometr…ještě něco přes 30 km přede mnou. Přeju si, aby přišlo stoupání, abych se alespoň trochu zahřála. Déšť, bláto a kaluže už nevnímám. Vidina tepla mě žene kupředu. Snažím se jet co nejrychleji to jde, jen abych už byla v cíli. Ruce mám tak ztuhlé, že mám problém přeřadit. Kousek před cílem si užívám skvělý trailík. Cílová rovina už je tak rozježděná, že mám co dělat, abych se udržela v sedle, ale zvládnu to. Hurá, jsem v cíli! Jsem šťastná. Pro mne jeden z nejtěžších závodů, který se mi nepochybně zaryje hluboko“.

Za fotky děkujeme báječnému ReinerPhotoRobin NevřalaVladimír FuksaKolo pro život